Marta Urbanová: Kostýmová procházka

21.06.2014 21:44

Kostýmová procházka naším městem se konala tuto sobotu 21. června ve stopách našeho rodáka, spisovatele Ingnáta Herrmanna.  Připomínáme si 160 let od jeho narození.

Účastníci procházky se začínají scházet ke kostelu sv. Jakuba. Jako první přicházejí páni radní. Každý v dobovém obleku a s kloboukem na hlavě. Někteří se nesou se svými manželkami. Každá sukně až po kotníky a slušivé hýřící klobouky jim stíní oči. Některá cupitá s paraplíčkem. A najdou i takové, které se vydaly samotné. Jako slečna Julinka. A že jí to sluší. Tenká jak proutek, módní fazonku, no mládí se nezapře.  Přichází místní honorace, páni i milostpaní, pán a slečna nadlesní, švadlenky i některá služtička. Mladí hošánci, v krátkých kalhotách na jedné šli, přijíždějí na bicyklech.  A maminky tlačí kočárky se svými ratolestmi. Některá jich má kolem sebe jako kvítí. Přichází i paní ředitelka knihovny a po ní, no div se světe, sám spisovatel.  Je přesně takový jako ho známe z pomníku na křižovatce. Černý kabát, černý klobouk, fešnou vestičku, cibule na řetízku, v ruce paraple a zapálené viržinko. Tváří se blahosklonně, ba co víc, v srdci mu plápolá radost, že na něho naše město po tolika letech nezapomnělo.
Když se kolem něho rozrostl houf místních obdivovatelů a viržinko je dokouřeno, pan Ignát Herrmann sejme s hlavy klobouk a mírně se všem ukloní, všechny přivítá. Trošku zavzpomíná a posléze rozevře útlou knížečku povídek a začne číst. Chtě nechtě se všichni přítomní navrací do doby, kdy povídka vznikla. Ti starší si promítají podobenku Horního mlýna, kdy ještě stál, kde se Ignát narodil. Jako třinácté dítě. I když ho čáp donesl do mlýna, žádná sláva. Proto se v našem městě Herrmannova rodina dlouho neohřála. Šla za lepším přes velkou louži. Ale ani tam jim pšenka nekvetla a záhy se vrátili.

A to už se průvod vydal od kostela na náměstí. Zastavil se v místech, kde stával hotel Firkušný. Na průčelí hotelu stával velký lev, proto se hotelu říkalo krátce „U lva“. Ten byl roku 1963 zbourán a na jeho místě byl postaven hotel Vysočina. Rod Firkušných patřil ke starým chotěbořským rodům a žilo tu šest generací. V těchto místech se spisovatel zastavil, pověděl něco o historii hotelu a přečetl fragment své povídky. Všichni mu viseli na rtech, ale zástup byl tak veliký, že ti vzadu sotva slyšeli.
Další zastávku pan Herrmann udělal u knihovny, která od nynějška ponese jeho jméno. Slušelo se tak z úcty k paní ředitelce, jež tuto procházku zorganizovala na námět Markétky z informačního centra knihovny.  A další zastavení bylo uprostřed upravené zeleně parku u pseudogotické kaple Povýšení svatého Kříže. Sestřih keřů dal vyniknout církevní památce. Vyvstala tak v celé kráse. Vysvitlo sluníčko a neobvyklé šaty místní honorace se také zaskvěly v plné kráse. To vše dokreslovala slova spisovatele nám tak vzácného a vzdáleného.
 
K cílu už chybělo několik kroků. Ignát Herrmann se postavil před svůj pomník. Autorem sochy je spisovatelův synovec J. Opatrný. Zobrazil strýce v klobouku, mírně rozkročeného, s kabátem přes ruku. Tady se spisovatel s vděčnými posluchači rozloučil. Všichni jsme se vzájemně rozloučili a domů si odnášeli hezké odpoledne a nezapomenutelnou vzpomínku.

 

Diskusní téma: Marta Urbanová: Kostýmová procházka

Marta Urbanová: Kostýmová procházka

Datum: 23.06.2014 | Vložil: Svatka

Móda minulého století spojená s postavou spisovatele, to je nápad ! Muselo to být moc hezké. Mně se nejvíc líbí ten kočárek s miminkem.

Skvělý nápad!

Datum: 23.06.2014 | Vložil: Jarka

A stejně skvělí jsou všichni, kteří si ještě umí hrát, bavit se a smát - zatímco většina jenom nadává na poměry... Marto, díky za zprostředkování nádherného zážitku:-)

Přidat nový příspěvek