Miloš Konáš: Stali jsme se spisovateli

14.03.2014 17:57

Paní učitelka Jamborová, které jsme museli říkat soudružko, začala mezi námi dětmi hledat talenty. První objevila u Milouše Fajta. Ten krásně zpíval a na každou písničku dovedl okamžitě chytit druhý hlas. Z matematiky přiřkla talent Bořku Lemejšovi. Řešil doma z nudy matematické úlohy, protože ho do party nikdo nechtěl, a za ty vyřešené příklady z pilnosti ho kluci šťouchali do zad a tloukli učebnicemi do hlavy. Sčítal cifry až do důchodu jako účetní v mlékárně. Jen nepatrný talent přiřkla z kreslení a rýsování Pepimu Houšovi, protože se nevědělo, jestli jeho táta, který měl osm hektarů polí, bude označen za kulaka nebo ne. Pepi kupodivu vystudoval vysokou školu a je z něho promovaný astronom. U mne objevila hru na housle, které jsem nenáviděl.
 Můj literární talent jí zůstal skryt.Neobjevili jej ani na gymnáziu, kde jsem z prvního diktátu dostal pět, protože kromě hrubek ve vyjmenovaných slovech jsem jméno Jana Žižky z Trocnova psal vytrvale se š. Ani má maturitní písemka nikoho nezaujala. Byla o Karlu Čapkovi, tenkrát zrovna zavrhovaném, a já v ní popisoval, jak mne kluci na internátě zavřeli v umývárce mezi dvě okna a odešli na večeři, a já četl dál Továrnu na absolutno a dodnes bych mohl ukázat na pasáž, kdy jsem se rozhodl, že budu psát jako Karel Čapek.Jenže jsem psal spíš jako Hrabal a ty mé literární pokusy mi nakladatelství vracela coby plagiáty a povídku HIC SUNT LEONES dodnes berou za hrabalovskou i když jsem Hrabala v té době ještě ani neznal. S povídkami to nikam nevedlo, tak jsem to zkusil s románem. Ten jsem upravoval tak dlouho, až se zdálo, že je doba zralá, ale porota z nakladatelství Růže se nemohla shodnout, je-li to dílo prosocialistické, či naopak, takže mi raději cenu neudělila. Za to se později o román přetahoval nový nakladatel s jistým komunistickým režisérem, který už neměl šanci, až nakonec text někam zapadl. Pomohl ho oprášit nakladatelský redaktor Jiří Polák, a zredigoval ho tak brilantně, že jsem svou práci téměř nepoznal. Román vyšel pod názvem ZIMNÍ SRST A LETNÍ KŘÍDLA ANEB MĚSTEČKO ZVICHŘENÉ BIGBÍTEM a žádný honorář jsem za něj neobdržel. Když už se zdálo, že se tím spisovatelem stávám, začal jsem nabízet romány další, ale žádné nakladatelství zájem nejevilo, tak jsem sebral šedesát tisíc, protože jsem právě prodal dům po rodičích, a vydal knížku vlastním nákladem s přesvědčením, že vydělám. Ale distribuce vázla, a dodnes mám ještě stopadesát exemplářů někde v krabicích. Další knihy vydávám elektronicky. Nic to nestojí, ale taky neinkasuji. Ve všech románech píšu o Městečku, ve kterém žiji, ale přizpůsobuji si děje i postavy, přesto mne mnozí, kteří si myslí, že se v nich poznali, nenávidí.K stáru jsem usoudil, že už se profesionálním spisovatelem nestanu a nebudu brát tučné honoráře, tak mne napadlo spojit se s podobnými literárními outsidery a založili jsme webové stránky, kde svá díla zveřejňujeme zdarma. Každý se tu může cítit jako spisovatel a každý čtenář si naše práce může zdarma přečíst. Stránky mají adresu www.romanyzdarma.cz a navštívilo je už přes sedmdesát tisíc zájemců. 

Diskusní téma: Miloš Konáš: Stali jsme se spisovateli

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek