Petr Chvojka: Černá zvonovina

09.10.2015 20:13

Na louce tráva chtěla spát.

Byla noc hry a vůně.

Zvon tmy pak nešel rozhoupat,

ale duněl.

 

Visel až v podkroví oblohy,

těžký a rozteklý jak na spálené věži.

Plival nám zvonovinu pod nohy

A čas měřil.

 

Chodili jsme měkce v horkém kovu.

(Snad až příliš měkce.)

Mlátilo do nás znovu a znovu

jeho srdce.

Diskusní téma: Petr Chvojka: Černá zvonovina

Černá zvonovina

Datum: 11.10.2015 | Vložil: Marta

Svaťko, děkuji Ti i za autora, že máš tak vnímavou duši. To je vzácné.

Černá zvonovina

Datum: 10.10.2015 | Vložil: Svatka

Za slovy básně slyším dunět zvon... Nebo je to lidské srdce? Úžasná báseň !

Přidat nový příspěvek